Recenze: První láska

pondělí, října 24, 2016

Výsledek obrázku pro první láska knihaNázev: První láska
Spisovatel: James Patterson
Počet stran: 224
Rok vydání v ČR: 2015
Nakladatelství: CooBoo


Recenze: 

Alex Mooreová by nikdy neudělala nic špatného, nikdy by neudělala žádný malér, ani se do ničeho nepřipletla. To je naprosto jasná a daná věc, obzvlášť pro jejího kamaráda a tajnou lásku Robinsona. Takže když Axi najednou přijde s nápadem vyrazit na road trip přes Státy, překvapí tím nejen Robinsona, ale vlastně i sama sebe. Doma to totiž za moc nestojí a útěk se zdá jako ten nejlepší nápad, jaký momentálně může dostat.

Spolu s Robinsonem neváhají a odjedou daleko pryč od toho všeho, co za sebou chtějí nechat. Nikdo by ale přeci nechtěl Státy objíždět autobusem a pro Robinsona očividně nejsou kradená auta ničím zvláštním. A tak si ukradnou auto a výlet může začít! Roadtrip s první láskou - to může být naprosto skvělé a vzrušující. Pokud se jim ovšem do cesty nepřiplete něco, co očekávali nejméně. Něco, před čím člověk utéct nemůže, ať se snaží jakkoliv.

Na začátek knihy autor přidal nádherné věnování. Co mě ale mrzelo bylo, že věnování nám prozradí až příliš moc a tak trochu prozradí, co se v knize bude dít a mě tím pádem bylo samozřejmě hned jasné, jak skončí. Já sama bych to vložila spíš až na konec knihy. Tohle zkrátka prozradí moc a tím to trochu zkazí požitek ze čtení. Hned by se četlo lépe, kdyby měl člověk stále nějakou naději a nejistotu ohledně konce.

Abych začala tím pozitivním, autor má neskutečně čtivý styl psaní. K tomu jsou písmenka v knize poměrně dost velká a tak stránky zvesela mizí pod rukama, ani se nestačíme divit. Autor také skvělé vystihl takovou tu typickou "holčičí povahu", což nemohlo být zrovna nejlehčí. Hlavní hrdinka Axi je sympaťačka, která ráda čte a píše, což jistě každý knihomol ocení. Robinson je tak trochu pravý opak, ale je to samozřejmě takový ten dokonalý kluk, ve jehož existenci je těžké uvěřit. Ale autor to podal takovým způsobem, že se ho nedalo nemilovat.

Naši dva hrdinové se vydávají na cestu přes Státy, takže v knize je popsána spousta krásných míst, na které se můžete dostat spolu s Axi a Robinsonem. Přesně proto je to naprosto ideální čtivo na léto, obzvlášť pokud třeba nikam nejedete. Krásně si totiž zacestujete v knize a navštívíte zajímavá místa.

Tím bohužel to kladné končí. Celá kniha mi přišla až moc nereálná, Robinson, jak už jsem zmínila, moc dokonalý a často se odehrála až moc velká shoda náhod. Kniha je srovnávaná s Greenovými Hvězdami. Já se do knihy pouštěla s tím, že ji s nimi srovnávat nebudu, ale byl to opravdu těžký úkon, protože často to bylo opravdu podobné. Autor se tu snaží o metafory a přirovnání, které mi ke knize vůbec nesedly a přišly mi vynucené. Narozdíl od Hvězd, tady byl průběh rakoviny popsán méně věruhodně a zkrátka mi až moc věcí přišlo nereálných. Kdybych se s rakovinou nesetkala, možná bych nic nenamítala. Ale teď to nedokáži přehlížet. Navíc, například, jak mohli rodiče své dítě opustit, když bojovalo s rakovinou? Který rodič by doopravdy odjel a nechal ho tam samotné, ať už si dítě přeje cokoliv?

Rozhodně nechci zpochybnit myšlenku knihy. Ta tam byla a byla krásná. Ale sama bych to označila jako takové dětské Hvězdy nám nepřály. První lásku bych doporučila právě mladším čtenářům a hlavně jako takovou letní jednohubku. Hvězdy nám nepřály jsou pro všechny věkové kategorie a je to něco, co Vás donutí přemýšlet nad každou jednotlivou stránkou. Za přečtení První láska určitě stojí. Ale číst ji podruhé opravdu nemám potřebu.


You Might Also Like

7 comments

  1. Příběh se zdá být zajímavým tak na půl, možná po ní v létě sáhnu. Pěkná recenze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to v létě zkus, třeba se ti bude líbit :)

      Vymazat
  2. Škoda, že se Ti až tak nelíbila :(
    Já to mám přesně naopak i s Hvězdami :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě tohle přišlo holt příliš nereálné.. A nevím, co se ti nelíbilo u Hvězd, takže to nemohu posoudit :D

      Vymazat
  3. Vlastně s tebou souhlasím. Tahle kniha byla dobrá na oddech, ale jinak na nic. No, vlastně mě díky ní napadl námět na příběh :D Ale co se týká čtení, tak to bylo vážně předvídatelné a nereálné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tebe napadají příběh skoro pořád :D Ale jinak souhlasím :D

      Vymazat
    2. Já za to nemůžu :D Problém je, že se nikdy nedostanu k tomu, abych je napsala :(

      Vymazat