neděle 18. září 2016

Recenze: Cesta věčnou nocí

Název: Cesta věčnou nocí
Spisovatel: Veronica Rossi
Počet stran: 224
Rok vydání v ČR: 2013
Nakladatelství: Knižní klub


Recenze: 

Všechny tři díly této série mají krásné obálky, které odráží světlo. Tato se mi líbí snad nejvíce, protože naprosto dokonale vystihuje knihu a navíc se mi hrozně líbí odstíny barev, které na obálce jsou.

Co ale musím opět vytknout - a není to vada kniha, ale jen českého vydání - ani ve druhém díle si v nakladatelství nedali záležet na korektuře. Teda, pokud se jí vůbec alespoň na minutu zabývali. Překlepů, pravopisných chyb nebo záměny zájmen či jmen tu bylo snad ještě více než v prvním dílu. A to je něco, co já prostě nedokáži překousnout a jsem si jistá, že většina ostatních také ne, takže celou knihu jsem trpěla a dokonce několikrát to i dokázalo docela zmást. Aby toho nebylo málo, ani celou knihu nepřeložili - usekli asi 80 stran, které dali až na začátek třetího dílu, takže druhý díl vypadá nedokončeně a zkrátka to úplně kazí požitek z celé knihy, protože by to mohlo být mnohem lepší. Opět jsem se ale rozhodla to nezahrnovat do mého hodnocení knihy, protože samotná kniha za to nemůže. Pouze naše české nakladatelství a to by vůči autorce nebylo fér.

Na druhý díl jsem se každopádně opravdu těšila. Ačkoliv jsem od prvního dílu očekávala málo, nakonec mě nadchl a ihned jak jsem ho zaklapla, prostě jsem potřebovala pokračovat. Tak jsem se vrhla na druhý a má očekávání nebyla malá. Potěšilo mě, že mě ani druhý díl nezklamal.

Árie přišla o všechno co měla a vše, čemu věřila se rozplynulo. Ale dostala úkol. Svět se začíná hroutit a lidé už dlouho nepřežijí ani v kdysi bezpečných Luscích. Konzul Hess po ni chce, aby našla jejich jedinou naději s názvem Poklidná modř. Jediné místo na světě, kde nejsou éterové bouře. 

Love is a rebellious bird...:
Árie se tedy vydá se zpět ven mezi Divochy, kde ji to ale už nepřipadá odporné ani cizí. Sama totiž, jak zjistila, je poloviční Divoška. Po dlouhé době strávené s jejím novým nejlepším kamarádem Roarem, se vydá zpět k Perrymu, který netuší, že Árie je venku. Musí mu oznámit, že se vydává hledat onu legendární Poklidnou modř.

Perry se po Áriině odchodu vrátil zpět ke svému kmenu, kde zabil svého bratra a stal se Krvepánem - tedy vůdcem Tideů. Teď se Árie vrací a Perry je zase šťastný. Přál by si, aby mohla zůstat s jeho kmenem a našli Poklidnou modř společně. Jenže Tideové Árii nepřijmou. Je pro ně přesně taková, jaká dřív přišla i Perrymu - prostě odporná Osadnice. Zároveň se ale zhoršují i éterové bouře a začíná to vypadat, že brzy vše shoří a Perry, jako vůdce, nemůže svůj kmen opustit. Árie to ví a proto se vydá zjistit informace o Poklidné modři sama společně s Roarem. Tím ale končí ta lehká část jejího úkolu.

Co jsem tak koukala, na druhý díl jsou různé názory. Někomu připadal jen jako výplň mezi prvním a třetím dílem a někomu se naopak líbil přesně, jako mě. Mě osobně Cesta věčnou nocí vůbec nepřipadala jako výplň. Vlastně se v ní odehrálo ještě více věcí, než v prvním dílu a to dost podstatných.

Na začátku prvního dílu bylo docela těžké se začíst a celý svět pochopit. Postupně nám ale autorka vše objasnila a tak u druhého už nebyl nejmenší problém a mohli jsme se do příběhu ponořit okamžitě. První díl navíc končí hodně otevřeně a tím nás vysloveně nutí k rychlému pokračování sérii.

V první polovině se sice až tolik nestalo, autorka nám ale mezitím jednotlivé postavy ještě více přiblížila. Díky tomu jsem si Roara zamilovala dokonce ještě více, než v prvním díle, a to jsem ani nevěděla, že je to možné. Také nás obeznámila s novou postavou Liv, tedy Perryho sestrou, a dozvěděli jsme se trochu více o Roarovi a Liv, zakázané lásce. Celkově je v druhém díle spousta nových postav, které celý děj komplikují.

Stejně jako první díl, i Cesta věčnou nocí byla krásně čtivá a lehce psaná. Ale ačkoliv se tu nevyskytovaly žádné nudné pasáže, v první polovině chybělo trochu akce, narozdíl od prvního dílu, ve kterém se něco dělo už od samého začátku. To nám tu ale vynahradí konec, kdy se to celé konečně pořádně rozjede. A jsem si jistá, že po dočtení zkrátka budete nutně potřebovat třetí díl.


8 komentářů:

  1. První díl byl pro mě spíš takový lepší průměr, ale od druhého mě série začala docela dost bavit :) Jen ty chyby fakt trhají oči.

    OdpovědětVymazat
  2. Sérii jsem ještě nečetla, ani jeden díl, ale podle recenze to vypadá minimálně zajímavě. Co však na knihách nesnáším je odfláknutá korektura. Samozřejmě se stane, že se někde něco přehlédne, ale nemělo by to být pravidlo :/ :)

    OdpovědětVymazat
  3. K sérii jsem se ještě nedostala, ale teda, že si nakladatelství nedá bacha a naseká mnoho překlepů a zamění jména, to je hrozné. Často v knihách jsou překlepy a vynechané uvozovky, ale ne tak moc. Každopádně příběh vypadá zajímavě. Možná si je někdy přečtu.

    OdpovědětVymazat
  4. Já se na tuhle sérii chystám už strašně dlouho, ale po tom, co jsme na ni četla několik negativních ohlasů, jsem ve snažení lehce polevila, ovšem po tomhle.... no, zítra razím do knihovny pro první díl! :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
  5. Recenzi zatím radši číst nebudu, nečetla jsem ještě ani první díl, tak abych neměla moc spoilerů. První dva díly mám doma, třetí ještě potřebuji sehnat :)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc pěkná recenze :) Já jsem z knihy byla nadšená méně, vážně mi přišla jen jako výplň :) Ale první díl série byl skvělý :)

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělá recenze! :)
    Já každý díl této série naprosto miluji a nedám na něj dopustit (jen ta korektura je příšerná) <3

    OdpovědětVymazat
  8. No tak... to mě chceš tou recenzí mučit? Já si to potřebuju přečíst!

    OdpovědětVymazat