Čtecí plány na podzim

Ačkoliv mým značně nejoblíbenějším ročním obdobím je jaro a především léto, jsem člověk, který si tak nějak užívá každé roční období, a jsem na ně vždy totálně tématicky naladěná. A pokud zrovna nemusíte v bodavě ledovém větru za spršky nadávek přeskakovat kaluže bahnité vody zatímco sprintujete na autobus, jednou rukou si přidržujete šálu na krku a na té druhé hypnotizujete ručičku hodinek, aby tam, moc prosím, ta další minuta ještě neskákala, má vlastně podzim své kouzlo. Když máte to štěstí, že můžete i nějakou část podzimu strávit v posteli, v rukou mít knihu a horký čaj a za oknem obdivovat všechny ty barvy, určitě dokážete ocenit i toto období. Nebo také pokud jste milovníky tlustých svetrů, tak jako já. A když už se tak pěkně naladíte na podzim, abyste teda zůstali pozitivní, vsadím se, že dostanete i chuť jen na určité žánry knih, takové, které pro Vás zkrátka představují podzim. Někdo si pod tím může představit například temnější a tajemnější knihy, tak jako já. A také jsem si už udělala menší předběžný seznam těch, do kterých se tento podzim, pustím na sto procent.

Rozečtené knihy mám už rovnou dvě. Posvátné lži Minnow Blyové jsou naprosto typickým parádně temným čtivem pro podzimní večery, takže pokud něco takového hledáte, nic Vám nedoporučím víc. Hlavní hrdinkou je Minnow, která se svými rodiči žila v menší komunitě, kterou ovládal nábožensky fanatický Prorok. A když se jejich krutým pravidlům vzepřela, nechal ji useknout ruce. Zbídačené Minnow se přesto podařilo uniknout, ale za příšernou cenu. A policie se nikdy nesmí dozvědět pravdu. Naproti tomu Dědička ohně je třetím dílem slavné série Skleněný trůn. Vzhledem k tomu, že v ní nejsem příliš daleko, Vám nemohu pořádně popsat děj a hlavně bych tu nerada spoilerovala.

Knihy Sary J. Maas mi nějak k podzimu zkrátka sedí. Ty zabijácké kruté víly jsou prostě na podzim naprosto ideální. A přesně proto se nemohu dočkat pokračování Dvora trnů a růží, Dvora mlhy a hněvu. Co jsem tak slyšela, měla by to být pecka, mnohem lepší, než první díl, čemuž já naprosto věřím, protože knihy Sary se mi od každého dílu víc. A navíc tímhle svým vílím světem s dokonalým Rhysandem mě prostě naprosto dostala. Do Sněhu nebo popelu ale půjdu spíše bez toho, abych o ději cokoliv věděla. Abych byla upřímná, vím jen, že by to měla být temnější fantasy, odehrávající se snad ve světě kterému vládnou dvě roční období? Každopádně je dost možné, že se mýlím. Na knihu jsem slyšela spoustu kladných ohlasů, tak už nezbývá nic jiného, než se o nich přesvědčit sama. 

Do Nástrojů smrti už se chci pustit celou věčnost. Vím sice jen to, že v knihách se vyskytují Lovci stínů, ale láká mě už jen to, jak moc všichni sérii zbožňují a kolik dalších sérií ze stejného světa už autorka vydala. Takže už se do tohoto světa musím také konečně podívat a pokusím se k Městu z kostí dostat co nejdříve to půjde. A Monster Calls, v češtině jako Volání netvora, je spíše více odpočinková kniha, řekla bych, ale stále tak nějak zapadá do podzimu. Kniha byla i zfilmovaná a já se na toto zpracování vážně těším, ale nejdříve bych se chtěla pustit do knižní předlohy. Vím jen to, že kniha by měla být o chlapci, který k sobě jakýmsi způsobem přivolává netvora, nebo něco podobného. Takže jsem zvědavá! 

A pak už tu na mě čekají jen další dvě knihy v angličtině. Caraval už sice stihl vyjít i v češtině, nicméně já ho mám s touto překrásnou původní obálkou a jsem z tohoto zpracování naprosto nadšená. Na Caraval jsem zatím slyšela jen samé nadšené ohlasy, a téma je každopádně zase spíše tajemnější, tedy ideální pro podzim. A nakonec i trochu z jiného soudku - Simon vs. The Homo Sapiens Agenda se asi pro podzim nijak typicky přímo nehodí, ale přeci jen, nějakou změnu to také bude chtít. A co jsem tak četla první kapitolu, je to neskutečně lehké čtivo, takže to bude spíše rychlovka. A už z první kapitoly mě autorka nadchla svým stylem psaní. Samozřejmě, že už se těším.

Jaké jsou Vaše podzimní čtecí plány?