Recenze: Eleanor&Park

Název: Eleanor&Park
Spisovatel: Rainbow Rowell
Počet stran: 328
Nakladatelství: Yoli

Eleanor není jako většina holek v jejím věku. Poté co ji její nevlastní otec Richie vyhodil z domu, musela bydlet půl roku v náhradní rodině. Mezitím se její rodina přestěhovala, a tak, když se Eleanor po půl roce mohla vrátit domů, kromě protivného Richieho ji čeká i zcela nové město a nová škola. Eleanor není hubená, nemá pěknou postavu, ani krásné vlasy nebo oblečení. Není hezká. A nezapadá mezi ostatní. Ale přesto se najde někdo, pro koho krásná je. Park také není dokonalý. Ti dva se k sobě zkrátka hodí. A tak Eleanor prožívá svou první lásku. Ale jak dlouho vydrží?

Eleanor se chovala zkrátka divně. Rozhodně to všechno měla těžké, protože, představa, že vás nevlastní otec, kterého se bojí i vaše matka, vyhodí z domu a nikdo s tím nemůže nic dělat, je hrozná. Je obdivuhodné, že to Eleanor všechno zvádla. Aby toho nebylo málo, tak není ani hezká, ani oblíbená, šikanuje ji jak její nevlastní táta tak i spolužáci.. V tomhle ohledu jsem ji obdivovala, protože byla silná, že to všechno zvládala. Někdy mi ji bylo i líto. Ale někdy se chovala děsně. Vlastně většinu času. Často jsem měla chuť s ní zatřást, aby se probrala, protože to co říkala, nebo to co si myslela, bylo prostě neuvěřitelně otravné a stupidní. Připadalo mi, že se skoro nikdy nerozhodla správně, pokaždé jsem si říkala, že se měla zachovat jinak. Hrozně chtěla, aby jí to s Parkem fungovalo a vydrželo a aby neudělala něco špatně, ale přitom prakticky dělala všechno pro to, aby ji měl plné zuby.

Upřímně se divím, že byl Park tak moc tolerantní, protože já osobně bych to na jeho místě asi nezvládla. Park byl podle mě úplný opak Eleanor. Části psané z jeho pohledu se mi četly mnohem lépe a měla jsem je radši. Souhlasila jsem s Parkem snad ve všem a líbilo se mi jeho chování. Choval se ve vztahu tisíckrát lépe než Eleanor, ale i celkově se choval lépe, měl lepší názory i rozhodnutí a zároveň byl i skvělý kamarád.

Jako i u většiny ostatních knih, i u téhle se mi více líbí anglická obálka. I přesto jsem ale z té české nadšená. Nepřipadá mi taková úplně typická a zkrátka na ni nevidím jedinou chybu. Je hodně jednoduchá, ale přesto je nádherná. Líbí se mi, že postavy tam jsou jen zezadu, protože víme jak zhruba vypadají, ale na druhou stranu si je zepředu můžeme představit sami.

Ještě před tím, než jsem si knihu přečetla jsem četla spoustu recenzí. Všichni byli knížkou naprosto nadšení, všem se líbila, všem to připadalo skvělé. I já jsem si chtěla knihu přečíst, jenže bohužel právě díky všem těm dobrým ohlasům jsem od knihy čekala hodně.

A možná to byla právě ta chyba - čekala jsem od knihy až moc. Nevím, jestli jsem opravdu jediná na světě, každopádně já jsem žádnou kritiku na tuhle knihu najít nemohla. Mě se ale bohužel jedním slovem nelíbila. Dlouho jsem přemýšlela proč, protože děj je dobrý, rozhodně je to zajímavé a skvělé téma. Líbí se mi i styl psaní autorky. Možná to bylo tím, že jsem zkrátka měla velké nároky. Zvykla jsem si na trochu jiné a řekněme lepší knihy a když jsem slyšela o tomhle, tak jsem si myslela, že to bude naprosto úžasné a že mě to ohromí. Bohužel nic z toho se nestalo. Nakonec mi ale došlo, že to bylo právě hlavní postavou Eleanor. Nebavily mě její části knihy, ani její chování, ale to co říkala. Vždycky když jsem se do knihy začínala začítat a začínalo to být zajímavé, Eleanor udělala nebo řekla něco, čím to pokazila a děj se úplně převrátil. A já měla chuť knihu odhodit na druhou stranu pokoje.

Další věc, která je pro mě mínusem, je to, že autorka nám vlastně ještě ještě před začátkem čtení oznámí jak to dopadne. Ještě před první kapitolou, je totiž malý úrývek konce z Parkova pohledu. Vzhledem k tomu si myslím, že nevadí když tu prozradím, že kniha nemá dobrý konec. Každopádně právě to mi připadá úplně zbytečné, že víte dopředu jak to dopadne. Je pravda, že se na to alespoň už připravíte, a třeba vás to nakonci nebude tak mrzet, protože nebudete doufat v dobrý konec. Ale přece od toho knihy jsou ne? Doufat v dobrý konec, nebo takový jaký si přejete a nakonec být z něj buď nadšení a nebo smutní. Ale na co je vědět, jak knížka skončí? Myslím si, že pokud by konec byl o něco více nepředvídatelný a překvapil by mě, rozhodně bych dala knize o hvězdu více. Protože konec byl napsaný opravdu dobře a čtivě. Byla to vlastně část - zhruba posledních 40 stran - která se mi z celé knihy líbila nejvíce. Zbytek mě už zkrátka tolik nenadchnul. Škoda, že celá knížka nebyla tak čtivá jako na konci.

Když se nad tím zpět zamyslím, námět je to skvělý, mimo to také můj oblíbený, jen by si zkrátka zasloužit mít lepší zpracování. A nebo hlavní hrdinku?

Původně jsem měla v plánu dát knize jen dvě hvězdy, ale vzhledem k tomu, že na konci se to zlepšilo, tak jsem se rozhodla, že si zaslouží tři.

Tímhle vás rozhodně nechci od knihy odradit, protože vždycky se najde někdo, komu se kniha nelíbí, ale většina je z knihy nadšená. Takže je opravdu dost možné, že já jsem zkrátka moc náročná a vám se kniha bude líbit. Určitě si myslím, že stojí za přečtení, protože já toho nelituji a řeka bych, že ani vy nebudete litovat. Protože i když se mi nelíbila tolik, jako ostatním, přesto na ni ráda vzpomínám a něco jsem si díky ní uvědomila. Řekla bych, že na nějaký čas si ji možná přečtu znovu, a uvidím, třeba se mi bude líbit o něco víc.