Recenze: Fangirl

pondělí, srpna 17, 2015

Název: Fangirl
Spisovatel: Rainbow Rowell
Počet stran: 456
Nakladatelství: Yoli

Cat a Wren jsou dvojčata. Vždycky všechno dělaly spolu, obzvlášť rády spolu psaly fanfikce o jejich oblíbeném knižním hrdinovi Simonu Snowovi. Cat byla vždycky ta tichá - nejradši seděla u svého laptotu a psala povídky a nebo si četla. Wren byla zase ta hlasitější - měla kamarády, ráda si s někým povídala, chodila ven.. Ale i tak byla vždycky nejraději s Cat. Všechno se to ale změnilo, když Cat s Wren měly odjet na vysokou. Cat chtěla být na pokojí s Wren, jenže ta jí odmítla. Rozhodla se, že vysoká je přece o tom, najít si nové přátelé a seznámit se. A tak Cat přijede na svou vysokou školu, kde má úplně novou ráznou spolubydlící Raegan. A aby toho nebylo málo, na jejich pokojí tráví skoro všechen čas Raegenin bývalý kluk Levi. A tak Cat zkrátka musí přežít kolem sebe tolik lidí, na které vůbec není zvyklá. Podaří se jí zapadnout? Bude její život pokračovat přesně tak, jako dosud nebo se něco změní?



,,Co máme v plánu?" zeptala se.
Zazubil se. ,,Já mám v plánu dělat všechno tak, abys se mnou chtěla zítra zas něco podniknout. Co máš v plánu ty?"
,,Budu se snažit neztrapnit."
Zase se zazubil. ,,Takže máme jasno."

Cat byla pro mě naprosto úžasná hlavní hrdinka. Ženské postavy, na rozdíl od těch mužských, bývají v knihách často nesnesitelné. Ale Cat byla prostě skvělá. Ve všem jsem s ní tak nějak soucítila, protože jsem na tom tak trochu podobně jako ona, jen možná o trochu lépe. Každopádně se mi na ni moc líbilo hlavně to, že stejně jako já milovala knížky a psala povídky - respektive psala na svůj blog fanfikce o Simonovi a Bazovi - vymyšlené fantasy sérii. Zkrátka byla to opravdu hodně sympatická postava, o které se skvěle četlo.

Raegan byla sice pravý opak Cat, ale nebyla to blbka. Což holky jejího typu většinou bývají. Ale Raegan jsem měla vlastně celkem ráda. Nebyla úplně bezchybná, ale svým způsobem byla vážně fajn.

Konečně se dostávám ke své nejoblíbenější postavě této knihy - Levimu. A to by nemohl být dobrý příběh, kdyby se nedal dohromady s Cat. Leviho jsem si zamilovala od první kapitoly, protože on je podle mně zkrátka úplně dokonalý. Ne, vážně, Levi je jedna z nejlepších knižních postav vůbec.

Na Wren, Catino dvojče, bylo nejdřív trochu těžké, udělat si názor. Ona je právě taková ta blbka, o které jsem mluvila u Raegan. Wren byla podobná jako Raegan, ale ona byla právě ten druhý typ Raegan. Ten blbkoidní. Raegan se opila, ale s mírou. Byla alespoň kapku zodpovědná. Wren se chovala, jako by měla v hlavě úplně prázdno. Spoustukrát mě v knížce štvala, ale nakonec se vlastně tak nějak zlepšila.

,,Je mi tě líto a budu tvoje kámoška."
,,Nechci být tvoje kámoška," oznámila ji Cath tak přísně, jak to jen svedla. ,,Mně se líbí, že nejsme kámošky."
,,Mě taky," řekla Reagan. ,,Škoda, žes to zkazila tím, jak moc jseš k politování."

Obálku naprosto zbožňuji. Nestává se tak často, abych byla s českou obálkou tak hrozně moc spokojená, a tohle je rozhodně jedna z nejlepších obálek.

Kniha je paperback, což je sice nevýhoda v tom, že se snadněji zničí, ale na druhou stranu se mi paperback líbí víc, než hardback. Je takový příjemnější ke čtení. A k téhle knize by se ani hardback v žádném případě nehodil. Takže jsem s tímhle vším vlastně stoprocentně spokojená.

Kromě příběhu hlavní hrdinky Cat, jsou v knize i mezi kapitolami úryvky z vymyšlené sérii knih o Simonovi Snowovi. Některé jsou z knihy, některé jsou Catiny fanfikce.. ale rozhodně to byl dobrý nápad a bylo to takové milé, přečíst si i něco pěkného mimo děj.

,,My jsme zrovna skončili. Myslím, že teď zajdem na hambáč, chceš jít s náma? Už jsi byla v Pear's? Hambáče velký jako tvoje pěst." Chytl ji za ruku a zvedl ji. Polkla. ,,Zatni pěst," prohlásil.
Cat zatnula pěst.
,,Větší, než tvoje pěst."

Od autorky Rainbow Rowell jsem četla i její druhou knížku, která vyšla u nás, a to Eleanor&Park. Eleanor&Park jsem četla jako první a moc se mi nelíbila. Skvělý nápad, který by mohl mít mnohem lepší zpracování. Nakonec jsem ji hodnotila třemi hvězdami. Ale i když mě ta knížka moc nenadchla, když jsem si přečetla anotaci Fangirl, což bylo mimochodem jen několik dní po jejím vydání, ani na vteřinu jsem nezaváhala nad koupí.

A taky jsem nelitovala. Fangirl je podle mě mnohem lepší než Eleanor&Park. Mnohem více se mi líbí styl psaní, knížka je hlavně vtipná, občas trochu smutná i kapku romantická.. A hlavně taková realistická. Což je pro mě, milovníka fantasy a dystopií, příjemná změna. Často jsem se u knihy vážně dlouze smála, části s Levim jsem si četla dvakrát a po dočtení knihy jsem si knihu znovu prolistovala a četla si několik svých nejoblíbenějších částí. Tak moc je tahle knížka dobrá.

Mě kniha naprosto nadchla, překvapila, ohromila.. mám pokračovat? Protože myslím, že i tak už je zřejmé jak moc jsem se do téhle knihy zamilovala. Hlavní hrdinka byla skvělá a všechno bylo zkrátka skvěle vymyšlené. Kniha je rozhodně tlustší, má nějakých 450 stránek, ale naprosto vůbec mi to tak nepřipadalo. Když jsem dočetla poslední stránku, chtěla jsem aby měla těch stran ještě víc, protože i těch 450 stran, kterých se zdá být spoustu, bylo pro mě v této knize prostě málo.

Jsem si jistá, že si knížku přečtu znovu, a vždycky na ní hrozně ráda vzpomínám a přemýšlím o ní. Hodně dlouho se mi po dočtení knihy nestala taková ta neschopnost dělat něco jiného než myslet na tu knihu. Vážně hodně dlouho se mi to nestalo. A vlastně mi to dost chybělo. Tahle kniha mi to konečně připoměla.


You Might Also Like

0 comments